Léto roku 623

Ze zpožděním a pro zlepšení přehlednosti situace také zpřeházeně, přinášíme zprávy několika posledních týdnů, a kratochvil, které nás potkali.

Tažení na doly

Armáda Lordaeronu se rozhodla učinit přítrž nemrtvým, kteří stále hojněji vylézali z hraničního dolu. Proto proti nim uspořádala trestnou výpravu a situaci vyřešila bojem. Důl byl zbaven všeho nemrtvého a mor tam nalezený, vypálen. Oblast dále zabezpečuje armáda.

O kus severněji. Církev, pod dnes již bývalým vedením Jana Kováře, podnikla výpad do severního dolu, daleko za linie nepřátel. Jejich přípravy trvaly několik dní a jejich návrat byl poněkud spěšný. Podle jejich zpráv je důl dočista vytěžený a především, v držení nepřátel. Další výpravy v tomhle směru, podle informací, kterých se nám dostalo, garda ani nikdo další, neplánuje.

Ambermill

Před časem odtržené léno Lorda Fenrise, má podle všeho už delší dobu nové vedení. Magistr Shath’amon byl už dávno nahrazen, a podle zpráv, co Ambermill uvolnil, také čelil různým obviněním před tribunálem Kirin Tor. Po skončení jednání byl údajně zbaven všech funkcí a z řad Kirin Tor propuštěn.

Od té doby se Ambermill zdánlivě stále více vzdaluje Hvozdu a jeho problémům a čím dál více uzavírá. Přesto jak se zdá, hvozdu mágové nabízejí pomocnou ruku v mnoha směrech. Zejména poslední velká dodávka obilí, byla Janem Kovářem dopravena z Ambermillských polí.

Naneštěstí byl pan Kovář později ze zemí Ambermillu vykázán, ale zdá se, že vedení Mágokracie, nabídlo tutéž dohodu Lordaeronské gardě, která právě shání farmáře, který by se o ni staral.

Krchov

Na Krchově nám kusy kamenů provozují pokročilou magii iluzí. Ta poslední byla krvavá. A zbaštila jednoho z posledních Kaldorei v zemi. Tedy téměř. Krypta mu ukousla nohu. A nejspíš by toho zbaštila víc, nebýt zásahu čarodějnice, která ostatek těla upálila.

Že je s krchovem cosi v nepořádku potvrzují už dřívější hlášení z přilehlých posádek. Garda tehdy stáhla armády z okolí krchova. Ty se na nové pozice dostavili s nemalým bolehlavem a mnozí si stěžovali i na noční můry. Další armádní tahy v oblasti krchova jsou nám neznámé.

Tedy až na poslední krok Gardy, která údajně celou potíž okolo Krchova, svěřila do rukou Šarlatové Krusády a údajně byli osloveni i mágové z přilehlé země Ambermillské.

Znesvěcený kostel

Jednoho večera došlo k další nehezké události. Jeden elf omráčil druhého. A o pár hodin později jsme jednoho z nich našli mrtvého u oltáře kostela. Podle výpovědi Otce Filipa, se elf sice zabil sám. Přesto není jasné, proč právě v kostele, nebo proč u toho byl občan Ambermillu a co s tím měl společného člen Šarlatové Krusády.

Ať to bylo jakkoliv, Pyrewoodský kostel byl znesvěcen krví a církev proto kostel uzavřela až do doby, než se najde kněz, schopný jej znovu vysvětit.

Horská farma

Horská farma, kterou na podzim napadl jezdec na mrazivém wyrmu, po zimě uvolnila své tajemství. A na farmě vyrostli podivné výhonky. Jak se později ukázalo, šlo o agresivní rostliny, podle všechno vytvořené některou z nákaz, které na farmu svrhli nemrtví. Několik prvním pokusů o nápravu jako u hraničního dolu, selhalo a zbraně se neukázali příliš účinné.

O několik pokusů později došlo k poněkud plamenným závěrům a farma byla zkrátka i s rostlinami spálena. V současnosti má podle všeho probíhat náprava a stabilizace prostoru farmy. Ale podle všeho se plodin z ní dočkáme nejdříve za rok.

Nemrtvé armády

Zvědové nám hlásí, že pohyby provádí také nemrtvé armády. Ty podle všech informací rozšířili někdejší Stříbropolí do podoby nevelké vesničky. A ze Zájezeří vybudovali pohraniční vojenskou pevnost, podobnou té, co má Lordaeron v prostoru hraniční brány.

U Stříbropolí, našel jeden z zvědů také podivný leták, podle kterého probíhala živá diskuze nemrtvých nad tím, jak svou novou vesnici pojmenují. Podle letáku, jsou v nabídce názvy jako Hnilobinky, Dolnohroby nebo Dýmějov.

Konec Pohromy?

Sobotní odpoledne znovu narušily jednotky nemrtvých a tentokrát se na farmě nesetkali s dostatečným odporem. Obrana farmy byla proražena, pole zamořeno parazitickým organismem a úroda úplně zničena. Lordaeronské potraviny až do opravy farmy pocházejí ze zásob hradu a farmy, pokud na farmě zbylo něco co neshořelo.

Nicméně Pohroma farmu držela jen po dobu nutnou k zamoření Samorosty. Po té se její zbytek stáhl na krchov, kde vyčkával návratu rytíře smrti, který zatím sázel parazity na farmu Ambermillskou. Neodpustil si při tom několik jedovatých poznámek na účet mága, který kontroloval obranu města.

Jako konečná jeho poznámka pak padlo ultimátum, že pokud nedostane o půlnoci Božku Chmeločukovou, stane se farmám ještě něco děsivějšího, než jen vypálení a zničení půdy. Toho ještě jedou zopakoval pro posádky, které se připravovaly znovu obsadit Horskou farmu. Pak bylo ticho a klid. Oba samosprávní celky začali navečer zrychlená jednání na téma vydat, nebo nevydat Božku Chmeločukovou rytíři.

Dvůr Lorda Fenrise z Fenrisu, jasně rozhodl, že Božku nevydá a místo toho se na krchov vypraví zemřít osobně Lord Fenris a jeho nejvyšší armádní představitelé. Ať už to byl závdavek k pokusu o resignaci na Falkensteinský trůn, nebo cokoliv jiného, Lordaeronský dvůr poněkud zapomněl, že Božka se nachází pod ochranou Ambermillské mágokracie, která ji rozhodla vydat, ať už měla důvody jakékoliv.

Čas se blížil půlnoci, když na Krchov dorazil Lord Fenris a jeho svita. Ještě dříve, než se objevili mágové s Božkou, se objevil rytíř smrti se svým mazlíčkem. Mrazivým wyrmem, s důstojným jménem Onnrashari, což naneštěstí v obecném jazyce značí něco jako Oledbouch, či Okruplesk. Wyrma zřejmě čekání nebavilo a tak začal své okolí obšťastňovat svým mrazivým dechem. Víme, že to odnesla jedna ze Syndikátských hlídek a dokonce jeden ogr od jezera.

Lordaeronští se už chystali rytíře oslovit, když dorazili mágové s Božkou. Rytíř a Onnrashari s nálety nepřestali. Lordaeronští navíc rytíři oznámili, že mu Božku nedají. Rytířovu odpověď nemůžeme citovat, nicméně měla značit, že se chystá hrad Falkenstein shodit do nějaké rokle pod ním. Patrně si chudák neuvědomil, že tam stojí Pyrewood (nebo uvědomil líp, než Lordaeronští?)

Lordova svita si tedy spolu s ním zavelela návrat na hrad. Když z krchova vyšel kostlivý čaroděj spolu se svou svitou ghůlů. Mágy s Božkou požádal, aby vstoupili do krypty, kterou pak ghůlové obestoupili. Dále už víme jen to, že se rytíř vrátil. Sestoupil do krypty také a mágové se vrátili bez Božky. Na druhý den, útoky pohromy skončily.

Ještě té noci následovalo jednání Lordaeronského lorda s kancléřem Ambermillským. Ačkoliv jednání zprvu vypadalo dost agresivně, vše se srovnalo a pokračovalo obchodování a dražením černého stříbra a obchodní cesty do Hillsbradu. Kancléř tvrdil, že černé stříbro cenu volné cesty a obchodu s Hillsbradem má, lord byl proti a nabízel „pouhé“ čtyři pruty stříbra trpasličího (mithrillu). K dohodnutí obchodu nakonec nedošlo, neboť obě strany na svých cenách setrvaly.

Požáry a poškozená loď

Začneme už od úterý. To se totiž zvrtla léčba Božky Chmeločukové, kterou se pohroma znovu pokusila unést přímo pod rukama Gorony z horské farmy. Ta však rytíře, který to nečekal zatlačila zpět do portálu, naneštěstí vzal Goronu sebou. Na místě zůstala jen otřesená stráž a Trissa Ironwoodová, která se jala alarmovat město. Tedy města, neboť zprávy z Ambermillu říkají, že se pokoušela i tam. Žalostný výsledek je, že na záchranu Gorony se nikdo nenašel a ta rytíři čelila sama. Co se kde stalo a nestalo, je nejasné. Víme jen, že Gorona sama je zpět a nechává Božku přesunou zpět do bezpečí Ambermillských hradeb, i přes nelibost Grimlovu.

Během sobotního odpoledne zvědové horské farmy postřehli přesun skupinky nemrtvých z krypty na Krchově, která kráčí do hor v jednotném pohromáckém zástupu, kterému se dle výpovědi přeživších z morových zemí, říká školní výlet. Takto dorazili až k severní bráně Horské farmy, když vzduchem prolétla mrazivá střela kdesi z nebes a hlas jazyka, který zněl jako by snad vůbec neměl samohlásky, protože na tuto řeč jsou příliš měkké.

Jeden z nemrtvých vyrazil přímo vstříc bráně a v nastalé záři neznámého původu došlo k desintegraci brány i s ghůlem. Nemrtví se dali do pohybu na farmu. Než si obrané oddíly Lordaeronských uvědomili svou převahu ustoupili ke vstupu na bránu, čehož zneužil jeden z akolytů a začal budovy farmy zapalovat. Než ho Lordaeronští dokázali zastavit byl v plamenech dům, stan stráže a přední strana stodoly se pomalu rozhořívala. Pohroma byla odražena. Rytíř smrti si neodpustil několik nemístných poznámek a výzvu sira Vallemara kvitoval pozvánkou na bahnité břehy. Co se tam stalo není známo. Sira našli zraněného, podle všeho dechem mrazivého wyrma.

Prvé dva požáry své dílo dokončili. Sotva byla stodola uhašena za spolupráce živlů a magie, na druhé straně královské obchodní hřmí roh. Hraniční důl je pod útokem. Syndikát zahájil výpad na důl. Objevují se dohady, že se Syndikát s pohromou spřáhl, aby potlačil Lordaeronské. Nebo nejen je? Ambermill hlásí, že již poměrně dlouho nemá zprávy od svých obchodních partnerů z ostrova Kaer Fenris. Naštěstí, nebo snad purkmistru Pyrewoodu k vzteku, totéž neplatí o Ambermillských zásobách. Těch mají podle všeho nadbytek, nebo se tak jen tváří, známe mágy.

Aby toho nebylo málo, na farmě ještě toho dne večer, došlo k dalšímu požáru. Někdo dokončil dílo pohromy a vypálil stodolu. Na místě vyšetřuje mág Belethor a někdejší hospodský z krčmy, kterou stodola hostila Aira a samozřejmě také sama Gorona. Patrně ji někdo, nebo všichni, nemají rádi, když se neobtěžují s její záchranou a ještě jí vypálí stodolu. Jediné co vyšetřující téměř jistě vyvrátili, je aktivita nemrtvých pohromy a magické zažehnutí.

V neděli shoda nešťastných příhod přivedla k pobřeží obchodní Alianční obchodní loď. Důvodem byl střet s Wyrmem, který loď patrně při jednom svém přeletu přehlédl a lehce jí zavadil o středový stěžeň, který se následně zlomil. Pyrewoodští vypravili válečný člun k lodi a loď pak vyslala člun ke břehu, zjistit, zdali je možné tady přistát a loď opravit. Nárazem rozladěný wyrm si zjevně potřeboval ulevit, neboť začal prskat svůj mrazivý dech po po všem co se pohnulo. Loď byla překvapivě s úspěchem dovedena k Pyrewoodskému přístavu, kde se situace poněkud vyhrotila. Obyvatelstvo v čele s purkmistrem se dožadovalo prohlídky lodě a posádky. Žel se toho dožadovali na pobřeží, ne-li v Pyrewoodu.

Kapitán souhlasil s prohlídkami, ale obě se měli odehrávat na palubě lodi. Situace se kapku přiostřila a došlo dokonce z povolení lodních lan, což shodilo můstek po kterém purkmistr Black velel nastoupit armádě, aby loď zkontroloval silou. Po vyjednávání kdo si co může dovolit a kdo koho potřebuje se situace uklidnila, patrně se potřebujeme vzájemně. Loď je znovu bezpečně zakotvena u Pyrewoodu.